Barva, kterou jsou klasické černé kouřovody ošetřeny, je žáruvzdorná, nikoli však antikorozní. Budou-li kamna používána pouze občasně a budou-li umístěna ve vlhkém prostředí, může dojít na povrchu kouřovodu ke korozi. Po nástřiku a zaschnutí barvy je povrch kouřovodu náchylný k poškrábání.
Své mechanické vlastnosti jako pevnost, tvrdost a přídržnost barva získá teprve po svém vypálení. To probíhá při prvním zátopu po zahřátí na teplotu vyšší než 200 °C po cca hodině provozu. Barva po vypálení lehce změní odstín z černé barvy na tmavě šedou a získá své mechanické vlastnosti.
Proces vypalování kouřovodu během prvního zátopu je spojen s intenzivním zápachem, velmi časti i kouřem, který je třeba vyvětrat. Po správném vypálení barvy se již zápach ani kouř po zatopení neobjevuje. Tento stav bez zápachu je známkou dobře a dostatečně vypálené barvy.