Obestavby teplovzdušných (a teplovodních) krbů se v současné době většinou staví z tepelně-izolačních materiálů, jako jsou například velkoformátové kalcium-silikátové nebo vermikulitové desky. Jsou poměrně levné, práce s nimi je snadná a rychlá. Jak si ale vysvětlíme dále, v některých případech je vhodnější použít i jiné materiály.
Materiály vhodné pro obestavbu
Už na začátku tohoto seriálu jsme si řekli, že stěny a strop krbu (a samozřejmě i podlaha) společně vytvářejí kolem krbové vložky tzv. "krbovou komoru". Dle normy musí být tato komora zhotovena výhradně z nehořlavých materiálů s reakcí na oheň A1, zdravotně nezávadných, které jsou výrobcem k tomuto účelu přímo určené. Tedy žádný pórobeton nebo sádrokarton. Rovněž musí mít hladký povrch odolný proti otěru proudícím vzduchem.
Obr. 1: Stěny a strop krbu tvoří krbovou komoru
Dále česká norma stanoví, že povrchová teplota stavebních konstrukcí přiléhajících ke krbové komoře (např. zeď za krbem) nesmí působením krbu přesáhnout teplotu 85 °C (slovenská norma uvádí, že nesmí přesáhnout teplotu okolí o víc než 65 K, což je prakticky stejná hodnota). Proto pro zhotovení stěn krbové komory, které přiléhají k okolním zdem místnosti (případně ke komínu), musíme vždy použít tepelně-izolační materiál. Správnému způsobu izolace stavebních konstrukcí přiléhajících ke krbu se budeme věnovat v jednom z příštích dílů.
Také strop krbové komory se vždy zhotovuje z tepelně-izolačního materiálu. Podlahu (tedy "dno" krbové komory) v případě teplovzdušného krbu izolovat nemusíme.
Co se týká ostatních stěn krbové komory, tedy přední stěny a případně bočních stěn, máme možností více.
Jak už víme, u teplovzdušného krbu se tepelná energie z krbové komory předává ven hlavně prouděním vzduchu. S předáváním tepla sáláním stěn komory se nepočítá. Proto můžeme – stejně jako zadní stěnu a strop – zhotovit i ostatní stěny z tepelně-izolačního materiálu. Můžeme tedy použít například velkoformátové kalcium-silikátové nebo vermikulitové tepelně-izolační desky a kompletně celou krbovou komoru postavit z jednoho materiálu.
Obr. 2: Teplovzdušný krb se stěnami z tepelně-izolačních kalcium-silikátových desek Skamotec 225 (vlevo), případně z tepelně-izolačních vermikulitových desek Thermax ECO (vpravo)
Použití tepelně-izolačního materiálu pro celou obestavbu je vhodné například, pokud plánujeme teplo z krbové komory odvádět teplovzdušným rozvodem do dalších místností. V místnosti s krbem už máme i tak většinou přebytek tepla díky nepřetržitému sálání 30%-ního výkonu vložky přes sklo. A případné další teplo vydávané sáláním stěn obestavby by už bylo pro tuto místnost nadbytečné. Proto raději veškeré teplo z krbové komory rozvedeme jinam.
Pokud ale rozvod neplánujeme, je použití tepelně-izolačního materiálu pro celou obestavbu na zvážení. V takovém případě nám totiž "tak jako tak" veškeré teplo zůstává v místnosti s krbem. Proto bychom měli zvážit, jestli pro pohledové stěny krbu raději nepoužít nějaké sálavé materiály (například sálavé nebo akumulační tvarovky) místo tepelně-izolačního materiálu, a získat tak větší podíl příjemnějšího sálavého tepla na úkor konvekčního. Jinými slovy, je škoda předávat veškeré teplo z krbové komory do místnosti s krbem ohřátým vzduchem "přes mřížky", když můžeme část tohoto tepla vnímat také sáláním krbu.
Obr. 3: Teplovzdušný krb se sálavými stěnami ze sálavých tvarovek Silapor (vlevo) a akumulačních sálavých tvarovek Relax (vpravo)
Konvekční otvory ale i tak na krbu zachováme, stejně jako u obestavby z tepelně-izolačního materiálu, neboť stále budeme nezanedbatelnou část tepla předávat prouděním vzduchu.
V případě teplovodního krbu zůstává v krbové komoře jen malé množství tepla (většina přechází do teplovodního výměníku), a tak se jeho obestavba většinou zhotovuje z tepelně-izolačního materiálu. Použití dražších sálavých materiálů by nic nepřineslo (není téměř co z krbové komory předávat), bylo by to zbytečné, stěny krbu by byly i tak studené, nesálaly by.
Aktuální nabídka materiálů pro obestavbu
Pokud se rozhodneme pro obestavbu kompletně celou z tepelně-izolačního materiálu, máme na výběr buď kalcium-silikátové desky Skamotec 225, nebo zcela přírodní vermikulitové desky Thermax ECO.
V případě, že budeme chtít některé stěny krbu řešit jako sálavé, můžeme pro ně použít sálavé liaporové tvarovky Silapor, nebo ještě lépe akumulační sálavé tvarovky Relax.
1. Kalcium-silikátové desky – Skamotec 225
Desky Skamotec 225 z produkce dánské společnosti Skamol jsou momentálně nejpevnějšími kalcium-silikátovými deskami na trhu. Uváděná pevnost v tlaku je 2,8 MPa. Pro srovnání desky Silca mají pevnost v tlaku poloviční – 1,4 MPa. Také prašnost povrchu je o poznání nižší než u desek Silca.
Desky Silca německého výrobce Calsitherm (již nemáme v nabídce) jsou na našem trhu delší dobu než Skamotec 225, a proto jsou mezi českými kamnáři známější, a tak se i přes svou (oproti deskám Skamotec 225) nižší pevnost a lehce vyšší prašnost, také hojně pro stavbu krbu používají. Jejich pevnost je samozřejmě pro samonosnou stavbu krbu naprosto dostatečná.
Obojí desky se vyrábějí v podobném formátu: Skamotec 225 – 1000 x 610 mm, Silca – 1000 x 625 mm. Dostupné tloušťky jsou 25, 30, 40 a 50 mm – pro samonosnou stavbu krbu se používají desky 40 nebo 50 mm, menší tloušťky je možné použít jako izolační vrstvu jiného nosného materiálu.
Obr. 4: Kalcium-silikátové desky Skamotec 225 (vlevo) a Silca, tloušťky 25, 30, 40 a 50 mm
Podrobně se na vlastnosti obou materiálů můžete podívat do jejich technických listů:
Kalcium-silikátové tepelně-izolační desky mají obecně nižší objemovou hmotnost a tedy i lepší izolační vlastnosti než vermikulitové. Díky své vláknité struktuře jsou i pevnější.
Práce s těmito deskami je snadná a není potřebné žádné speciální nářadí. V praxi se nejčastěji používají pilka na dřevo, vrtačka, škrabák apod. Při řezání se poměrně dost práší a je doporučeno použít ochranný respirátor.
Obr. 5: Pro řezání a úpravy kalcium-silikátových desek lze použít běžné nářadí na dřevo
Povrch kalcium-silikátových desek je velice savý a je nutné jej penetrovat k tomu určenou penetrací Silapen, která má tepelnou odolnost až 600 °C. Dalším důležitým úkolem penetrace je zabránit otěru (abrazi) proudícím vzduchem uvnitř teplovzdušné krbové komory – to výslovně vyžaduje i norma. Proto nezapomeňte penetrovat i vnitřní plochy stěn krbové komory!
Penetrovat můžeme válečkem nebo štětcem. Spotřeba udávaná výrobcem je 1 litr na 6 m2, ale pro savé kalcium-silikátové desky bývá o něco vyšší.
Obr. 6: Penetrační přípravek Silapen - balení 1 litr a 5 litrů
Pro lepení kalcium-silikátových desek se používá vysokoteplotní tmel Silaterm LEPIDLO. V nabídce je balení 6 kg a 2 kg. Obvyklá spotřeba je v praxi cca 0,6 kg na 1 desku (lepení spojů).
Obr. 7: Lepidlo pro kalcium-silikátové desky - balení 2 kg a 6 kg
2. Vermikulitové desky – Thermax ECO
Donedávna jediným zástupcem vermikulitových desek u nás byly desky Grenaisol (již nemáme v nabídce) od výrobce GRENA, a.s.. Aktuálně (leden 2018) ale dorazily na český trh zcela nové vermikulitové desky Thermax ECO od německého výrobce TECHNO PHYSIK Engineering GmbH.
Desky Thermax ECO i Grenaisol jsou dostupné ve dvou formátech – ve standardním formátu 1000 x 610 mm a menším 800 x 600 mm (obojí v tloušťkách 30, 40 a 50 mm).
Obr. 8: Vermikulitové desky Thermax ECO (vlevo) a Grenaisol, tloušťky 30, 40 a 50 mm, standardní a menší formát
Veškeré parametry desek Thermax ECO a Grenaisol opět najdete v jejich technických listech:
Vermikulitové desky mají výhodu přírodního materiálu, práce s nimi nevyžaduje žádné speciální ochranné pomůcky, povrch desek se nemusí penetrovat pro snížení prašnosti jako u kalcium-silikátových desek.
Přestože mají horší izolační vlastnosti než kalcium-silikátové desky, stále ještě patří k tepelně-izolačním materiálům a můžeme je bez problému použít i pro izolační stěny krbové komory přiléhající k okolním zdem.
K řezání a jiným úpravám vermikulitových desek můžeme stejně jako u kalcium-slikátových desek použít běžné nářadí na dřevo. Ochranný respirátor není nutný. Vermikulitové desky se nepenetrují!
Obr. 9: Pro řezání a úpravy vermikulitových desek lze použít běžné nářadí na dřevo
Pro lepení výrobci doporučují svá lepidla – Brandschutzkleber pro desky Thermax ECO a Grena klebepaste (již nemáme v nabídce) pro desky Grenaisol. Spotřeba je cca 0,4 kg na 1 desku (lepení spojů).
Obr. 10: Lepidla pro vermikulitové desky – Brandschutzkleber (pro Thermax ECO) a Grenapaste (pro Grenaisol)
3. Sálavé tvarovky – Silapor
Jak jsme si už řekli, využíváme-li krb jako lokální topidlo v určité místnosti nebo prostoru, bez rozvodu tepla do dalších místností, je trochu na škodu postavit celou obestavbu krbu z tepelně-izolačního materiálu. Pokud použijeme pro některé stěny například tvarovky Silapor, dosáhneme částečného sálání těchto stěn do prostoru (nejedná se však o akumulační materiál).
V nabídce jsou tvarovky 4 různých formátů s tloušťkou 40, 50, 75 a 100 mm. Pro lepení (zdění) tvarovek Silapor se doporučuje malta Silaterm White 600.
Obr. 11: Tvarovky Silapor a malta Silaterm White 600
Silapor má objemovou hmotnost 800 kg/m3. Je velmi pevný a tvarově stálý. S výhodou ho můžeme použít, pokud plánujeme obkládat krb těžkými obklady.
Pro dělení a úpravy tvarovek Silapor můžeme použít úhlovou brusku s řezným diamantovým kotoučem na beton.
4. Akumulační sálavé tvarovky – Relax
O něco lepších výsledků – nežli v případě Silaporu – dosáhneme použitím akumulačních sálavých tvarovek Relax. Jsou schopny naakumulovat velké množství tepelné energie, kterou dále velmi rychle předávají do vytápěného prostoru sáláním. K dispozici jsou tvarovky o rozměrech 770 x 220 x 40 mm a větší 1000 x 250 x 50 mm. Pro jejich lepení se používá stejně jako u Silaporu malta Silaterm White 600.
Obr. 12: Akumulační tvarovky Relax a malta Silaterm White 600
Relax má objemovou hmotnost 1 500 kg/m3, což už zaručuje zajímavé akumulační schopnosti (měrnou tepelnou kapacitu). Pro maximální rychlost předávání tepelné energie (tepelnou vodivost) se do tvarovek Relax přidává mletý grafit. Tento přírodní minerál tvoří v tvarovce síť, která rovnoměrně a rychle distribuuje tepelnou energii.
Tvarovky Relax jsou velmi pevné. Obestavby z nich můžeme obkládat i těžkými obklady.
Pro řezání se opět používá úhlová bruska s řezným diamantovým kotoučem.
Přestože jsou tvarovky Relax určeny spíše pro sálavé akumulační krby, můžeme je použít i pro teplovzdušný krb, a získat tak kromě příjemného sálavého tepla i trochu té akumulace.
Naše doporučení
Jaký materiál tedy pro obestavbu krbu vybrat? Pokud bychom měli doporučit, tak v případě, že chcete teplo z krbu rozvádět teplovzdušným rozvodem i do dalších místností, postavte celou krbovou komoru z tepelně-izolačních kalcium-silikátových desek Skamotec 225 tloušťky 40 nebo 50 mm (pro vyšší konstrukční pevnost krbu).
Pokud rozvod teplého vzduchu dělat nechcete, použijte pro pohledové stěny krbu místo izolačních desek raději akumulační tvarovky Relax nebo alespoň Silapor. Zadní stěnu a strop krbové komory zhotovte – stejně jako u tepelně-izolační obestavby – z desek Skamotec 225.
Co bude příště?
V tomto dílu jsme si představili nejčastěji používané materiály pro obestavbu teplovzdušného krbu, popsali jsme si rozdíly mezi nimi a řekli si i nějaká doporučení. Příště se budeme věnovat konvekčním otvorům teplovzdušného krbu, řekneme si, jak vypočítat jejich velikosti a kam je správně umístit.